Menu
Počítadlo
JÓGA – SEBEREALIZACE
O józe není problém sehnat nepřeberné množství informací, takže zde shrnu opravdu ty hlavní základy. Slovo jóga je odvozeno od sanskrtského slovního kořene judž, což znamená svázat, spojit, sjednotit nebo též zapřáhnout do jha, namířit a soustředit pozornost na něco, použít a upotřebit. Znamená to také spojení nebo společenství. Je to pravé spojení naší vůle s vůlí Boží. Jóga je jedním ze šesti ortodoxních systémů indické filozofie, asi nejstarší spis, který o józe pojednává je Bhagavad-Gítá, což je Božská píseň, která je základem Upanišad. V indické filozofii je vše prostoupeno Nejvyšším všeobjímajícím duchem (Paramátman neboli Bůh), jehož je individuální lidská duše (Džívátmá) součástí. Jóga je především naukou o Seberealizaci, patří mezi nejmimořádnější duchovní vědy, které doposud lidstvo objevilo. Je jako drahokam úctyhodných rozměrů, který se snaží obsáhnout všechny stránky lidského života a celý přírodní svět, dokáže rozvíjet všechny vyšší síly, které máme vně i uvnitř sebe samých k dispozici. Jógové metody pokrývají celé spektrum naší existence – od tělesného, smyslového, duševního a duchovního až k nejvyššímu stupni Seberealizace. Obsahuje všechny vyšší vývojové postupy od tělesné kázně, etických zásad, metod kontroly dechové a smyslové činnosti, přes propracované vizualizační a afirmační techniky a mantry až ke složitým meditativním praktikám. Duchovní, neboli meditační praxe přenáší člověka přes utrpení a nevědomost tohoto světa. Učí, jak se vyvázat z vnější tělesné a jástvím spoutané identity a objevovat svou totožnost v nesmrtelném Já, které je ukryto v hloubi lidského nitra. Jóga nabízí klíč k celkovému duchovnímu rozvoji, který ve védském smyslu představuje nabytí poznání naší nadčasové a nadprostorové přirozenosti, jež je prosta smrti i veškerého utrpení.
Základním a klasickým dílem je spis Jóga sútra, který sestavil, uspořádal a systematizoval Pataňdžali. Jeho dílo (Aštánga jóga) se skládá ze 185 stručných aforismů o józe a je rozděleno do čtyř částí, které pojednávají o:
~ samádhi (stav, kdy dochází ke sjednocení s Nejvyšším duchem),
~ prostředcích, kterými se jógy dosahuje,
~ silách, s nimiž se hledající na své pouti setká,
~ stavu rozhřešení a oprostění.
Lidská duše zde hledá svou podstatu v osmi údech či stupních jógy.
1) Jama (všeobecná morální přikázání)
2) Nijama (sebeočista prostřednictvím kázně)
3) Ásana (pozice)
4) Pránájáma (rytmické ovládání dechu)
5) Pratjáhára (odtažení a osvobození mysli od nadvlády smyslů a vnějších věcí)
6) Dháraná (koncentrace)
7) Djána (meditace)
8) Samádhi (stav vyššího vědomí vyvolaný hlubokou meditací, dochází ke sjednocení s Nejvyšším duchem)
První tři stupně jsou cestou věcí vnějších (Bahiranga sádhana). Jama a Nijama ovládají aspirantovi vášně a city, udržují jej v harmonii s jeho bližními. Ásany udržují tělo zdravé, silné a v harmonii s přírodou.
Další dva stupně jsou známé jako stupně vnitřní cesty (Antaranga sádhana). Pránájáma a Pratjáhára, učí aspiranta, jak řídit dýchání, a tudíž ovládat mysl. To pomáhá osvobodit smysly od poddanství předmětům jeho touhy.
Poslední tři stupně napomáhají zavést aspiranta do nejniternějších zákoutí jeho duše, udržují jej v harmonii se sebou samým a s jeho Stvořitelem. Nehledí směrem k nebi, aby našel Boha. Ví, že ON je uvnitř a je znám jako vnitřní Já (Antarátman). Tyto stupně lze nazvat jako cesta duše (Antarátma sádhana).